POROD A KRUHOVÝ PROSTOR II.

Co vy na to Mgr. Kudláková a Dr. Jungu.

Minule jsme se lehce podívaly na stávající vzorce přístupu k samotným porodům a její možné změně. Tentokrát se pozastavíme nad jedním zajímavým vzorcem, přístupu a to je vnímání narozeného dítěte. Mnozí z Nás narozené dítě berou jako nepopsanou knihu, do které začínají rodiče psát první slova jeho (svého) příběhu. A většinou až v okamžiku, kdy dítě zopakuje první zvuk, slabiku, slovo je rodičem akceptováno že se začal psát jeho příběh, formovat jeho vnitřní svět a začíná se z něho stávat lidský tvor. Nebudu Nás přesvědčovat o tom, že žádná nepopsaná kniha možná neexistuje. Nebudu Nás přesvědčovat, že ve skutečnosti možná pomáháme psát třeba až čtvrté vydání, 8 dílu, šesté kapitoly. Rád bych jen abychom díky své neznalosti nezpůsobili té malé bytosti nějaké duševní násilí. Když budeme k té bytosti přistupovat již od prvního momentu početí jako k tvoru který již vnímá, má duši, má vědomí jen si ještě neobléklo lidský tvar, neublížíme mu tím i kdybychom se mýlil. Dokonce i kdybychom se mýlili tak největší službu děláme sami sobě, protože se jen zdokonalujeme ve vnímaní a respektování jiných bytostí. Pokud se ale mýlíme v tom, že přicházejícímu tvoru nemůžeme způsobit trauma, psychickou ujmu, bolest, protože prostě ještě není „kompletní“ s předpokládáme od kterého asi data začíná „dítě“ vnímat a že až od té doby se k němu budeme chovat citlivě a ohleduplně…. AU doufám že se nemýlíme.

Příště kočárek, postýlka a snad i kruhový tvar 😉

Komentáře