KDO Z KOHO, V KRUHU!

KRUHOVÝ PROSTOR A SPORT. Co vy na to paní Mgr. Kudláková a Dr. Junge.
Povšimněte si, že už staří Římané použili kruh, ovál jako nejčastější formu místa kde se pořádali nejen sportovní události ale většina kulturních akcí té doby. Vlastně ve své podstatě je to velice jednoduché a přirozené. Asi od nepaměti, když se cokoliv stalo přišli zvědaví lidé a vytvořili automaticky kru v kterém bylo centrum jejich pozornost. Pro mne samotného je asi vrchol využití principu kruhu v podvědomé ale zároveň i silně manifestující podobě při tradičních japonských zápasech Sumo. O tomto klání by se dalo psát dlouho ale pokusím se to zahrnout. Kruhový prostor tu zastupuje jednotu a do tohoto prostoru vstupují dva zápasnici z rozhodčím. Zápasníci zde zastupují dualitu, která ale není určena. Není zde bílá a černé. Dobrá či špatná strana. Je tu prostě dualita postavená v jednotě. Rozhodčí je tu nestranný pozorovatel tak jako naše vědomí v nás. Zápas začíná v momentě, když se oba zápasníci dotknou oběma rukama země. Krásná manifestace toho že jakékoliv lidské rozhodnutí by mělo být vedené s propojením se se zemí. Ze stavu, když jsme spojeni se zemí, se samým v sobě. Poté oba zápasníci zápasí o to, kdo koho vytlačí se středu kruhu mimo prstenec označující konec prostoru jednoty nebo ho donutit toho druhého se dotknout země jinou části těla, než jsou chodidla. Vítězí ten, který zůstává stát v jednotě s prostorem. Ještě jedna velice krásná věc je zde. Diváci sedí v bezprostřední blízkosti bez jakéhokoliv oddělení od prostoru kolbiště. Když je zápasník vytlačen mimo kruh mnohdy se stává, že upadne přímo mezi a někdy i na diváky. Další krásná manifestace že náš vnitřní souboj duality není oddělen od zbylého prostoru a někdy naše rozhodnutí má přímý dopad na nejbližší kolem nás.

Tak a jaké téma bude příště? Co takhle porod a kruhový prostor.

Komentáře